historie jihlavských zvonů

Jihlava byla v minulosti městem s mimořádně bohatým zvonovým vybavením, které nezdobilo pouze sakrální objekty, ale i radnice či městské brány, avšak toto dědictví bylo v průběhu staletí citelně oslabeno. Hlavními příčinami ztrát byly ničivé požáry v 16. století, josefínské reformy v 80. letech 18. století doprovázené rušením klášterů, běžné opotřebení vedoucí k puknutí zvonů a především plošné válečné rekvizice během první a druhé světové války, po nichž Jihlava – na rozdíl od mnoha jiných měst – své zvonové bohatství dosud v plné míře neobnovila.

Komplikovanou historii, zahrnující i četné historické přesuny zvonů mezi jednotlivými chrámy či jejich prodeje a deponace, detailně zmapoval až rozsáhlý výzkumný projekt Muzea Vysočiny Jihlava a Národního památkového ústavu, realizovaný v letech 2018–2022. Tento výzkum, podpořený Ministerstvem kultury ČR, vycházel z bohaté pramenné základny zahrnující farní pamětní knihy, archivní fondy i historické sbírky negativů.

I přes současný nízký počet dochovaných zvonů zůstává symbolem jihlavské historie monumentální zvon Zuzana z roku 1563. Právě Zuzana, spolu s několika dalšími dochovanými zvony, tvoří základ pro naši vizi obnovy zvukové kulisy města, která si klade za cíl vrátit na věže jihlavských kostelů harmonicky sladěný soubor zvonů, jenž by navázal na zašlou slávu královského horního města.