zvony u sv. ignáce
KOSTEL SV. IGNÁCE Z LOYOLY
Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly na Masarykově náměstí v Jihlavě je významná raně barokní stavba italského architekta Jacopa Braschy, jejíž výstavba probíhala v letech 1681 až 1688. Bohatě zdobený interiér chrámu ukrývá cenné fresky od Karla Františka Teppera z roku 1717, iluzivní oltář, historické varhany Thomase Schwarze a rokokovou kazatelnu. V kostele je rovněž umístěna gotická jihlavská Pieta z doby kolem roku 1400 připisované svatovítské huti.
ZANIKLÉ ZVONY
Větší zvon zvaný Sv. Jan Křtitel a Sv. Barbora
Býval zavěšen v severní věži.
Ulil zřejmě Zikmund Kercker v Brně roku 1737.
V děkanské matrice uvedena hmotnost 20 centnýřů (nereálné).
Přestože ještě před rekvizicí byl jihlavský zvonař Bedřich Hampl požádán, aby odhadl hmotnost všech zvonů u Sv. Ignáce, a tyto hodnoty byly použity v rekvizičním formuláři, byla hmotnost zvonu Barbora při svěšení v protokolu o odevzdání zkreslena z 500 kg na 213 kg, a vyplacená náhrada za něj byla tedy jen poloviční.
Rekvírován roku 1916.
Prostřední zvon Svatého kříže
Býval zavěšen v severní věži.
Ulil zřejmě František Josef Scheichel ve Znojmě roku 1753.
V děkanské matrice uvedena hmotnost 15 centnýřů (nereálné). Dále je uveden nápis na zvonu v podobě latinského hymnu (tzv. trishagion):
S(anctus). Deus, S(anctus). Fortis, S(anctus). Immortalis
[Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný]
Rekvírován roku 1916.
Menší zvon
Býval zavěšen v severní věži.
V děkanské matrice uvedena hmotnost 6 centnýřů (nereálné). Zvon nebyl rekvírován, ale někdy v zimě 1916/1917 pukl. Žádosti faráře Brunona Sauera, aby byl vyměněn za některý z dvou již odevzdaných zvonů, nebylo – pro údajnou vytíženost železniční dráhy a přepravní náklady – vyhověno. Výkaz jihlavských zvonů, zbývajících po první rekvizici, z 6. 7. 1917 uvádí u tohoto zvonu průměr 70 cm a hmotnost 196 kg. Rok ulití uvádí 1783, výzdobu jako reliéf světce.
Rekvírován roku 1917.
Sanktusový zvon
Býval zavěšen v sanktusové vížce.
Libor Martinů nebo Jan Schlichtinger.
V děkanské matrice uvedena hmotnost cca
100 liber (nereálné). Výkaz jihlavských zvonů, zbývajících po první rekvizici uvedl, že zvon má průměr 37 cm a hmotnost cca 24 kg, je bez datace, ale velmi pěkný s čtyřmi reliéfy
V ohlašovacím listu pro bronzové zvony z 26. 12. 1941 se sanktusník objevuje na prvním řádkujako zvon z roku 1769 o prům. 30 cm, celk. výš. 23 cm a hmotnosti 19 kg. Byl zařazen do kategorie C, ale později překlasifkován na D, proto byl v sanktusové vížce ponechán. Dnes je však vížka prázdná a zvon je nezvěstný. Do obecní kaple ve Studnicích (okr. Žďár nad Sázavou) byl v 60. letech 20. století z neznámé lokality přenesen zvon o prům. 37,7 cm z roku 1769, ulitý Janem Schlichtingerem v Brně. Ačkoli dochovaný popis a výzdoba se shodují jen zčásti, není vyloučeno, že jde o ztracený svatoignaciánský sanktusník.
Větší hodinový cimbál
Býval zavěšen na konstrukci nad střechou kostela.
1658, Bartoloměj Nachystal, Jihlava
– Prům. 75,3 cm
– celk. výš. 45 cm
– tl. věnce 4 cm
hm. 128,5 kg
Cimbál zdoben nápisem:
DVRCH DAS FEVER FLOS ICH BARTEL NACHISTAL GOS MICH
IGLAV ANNO 1658 IAHR
[Protekl jsem výhní, ulil mne Bartoloměj Nachystal, Jihlava roku 1658]
Foto: Matěj Kverka
Pod začátkem nápisu medaile s portrétem sv. Ignáce z Loyolya nápisem:
VT SAPIENS ARCHITECTVS FVNDAMENTVM POSVI QVOD EST CHR(ISTV)S IESVS
[Jako moudrý stavitel jsem položil základ a tím je Ježíš Kristus]
Kolem medaile vrchem do půlkruhu nápis:
S(ANCTE) IGNATI ORA PRO NOBIS.
[Sv. Ignáci, pros za nás]
Zařazen do kategorie C. Rekvírován roku 1942. Po válce navrácen, v 50. letech přenesen ke Sv. Jakubu. V 90. letech přenesen do kostela sv. Petra a Pavla ve Šlapanově (okr. Havlíčkův Brod); není zavěšen.
Menší hodinový cimbál
Býval zavěšen na konstrukci nad střechou kostela.
1658, Bartoloměj Nachystal, Jihlava
– Hlavní tón s2
– prům. 57,4 cm
– hl. 26 cm
– tl. věnce 3,7 cm
– hm. 67,5 kg.
Cimbál zdoben portrétem sv. Ignáce z Loyoly a nápisem:
VT SAPIENS ARCHITECTVS FVNDAMENTVM POSVI QVOD EST CHR(ISTV)S IESVS
[Jako moudrý stavitel jsem položil základ a tím je
Ježíš Kristus]
Kolem medaile vrchem do půlkruhu nápis:
S(ANCTE): FRANCISCE XAV(ERI): ORA PRO NOBIS: 16 — 58
[Sv. Františku Xaverský, pros za nás. 1658]
Uvnitř cimbálu bílou barvou špatně čitelný rekviziční nápis: S[…] / UHR
Zařazen do kategorie C. Rekvírován roku 1942. Po válce navrácen, v 50. letech přenesen ke Sv. Jakubu. V blíže neurčené době přenesen do kostela sv. Ducha. Snad v polovině 90. let přenesen do kostela Jména Ježíš v Telči, kde dnes v severní věži slouží k odbíjení hodin (ve funkci většího hodinového cimbálu)
SBÍRKA NA NOVÉ ZVONY (1929)
Při návrhu trojice nových zvonů ke Sv. Ignáci roku 1928 se počítalo se sladěním všech dochovaných zvonů v celé Jihlavě, aby tvořily uzavřený celek a měly smysl z hlediska hudební stránky věci. Tento postup byl mezi válkami při doplňování zvonů v městech s více kostely (České Budějovice, Kutná Hora aj.) obvyklý. Základovým jihlavským zvonem s nejhlubším tónem měla být Zuzana a šestice zvonů měla tvořit diatonický postup g0 – a1 b1 – h1 – d2– e2. Zvony menších rozměrů nebyly do tohoto postupu zapojeny a nebyly určeny pro společné zvonění, ale jen k samostatnému používání. Svatoignaciánská trojice h1 – d2 – e2 samozřejmě fungovala především samostatně; tvořila oblíbený motiv Te Deum.
Zvon Sv. Václav
Býval zavěšen v severní věži.
1929, Rudolf Manoušek st., Brno-Husovice
– Hlavní tón a1
– prům. 90,8 cm
– hmotnost 467 kg.
Zvon zdoben nápisem:
ULIL R. MANOUŠEK [V BRNĚ]
NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM.
929 – 1929
SVATÝ VÁCLAVE, CHRAŇ OSVOBOZENOU VLAST!
Z MILODARŮ SVATOVÁCLAVSKÝ VÝBOR V JIHLAVĚ
Zařazen do kategorie A. Rekvírován roku 1942.
Zvon Sv. Anežka
Býval zavěšen v severní věži.
1929, Rudolf Manoušek st., Brno-Husovice
– Hlavní tón h1
– prům. 78,5 cm
– hmotnost 305 kg.
Zvon zdoben nápisem:
ULIL R. MANOUŠEK [V BRNĚ]
SV. ANEŽCE ČESKÉ ZA LÁSKU VĚNUJE VDĚČNÝ LID.
PÉČÍ SVATOVÁCLAVSKÉHO VÝBORU V JIHLAVĚ 1929
Zařazen do kategorie A. Rekvírován roku 1942.
Sv. Jan Nepomucký
Býval zavěšen v severní věži.
1929, Rudolf Manoušek st., Brno-Husovice
– Hlavní tón d2
– prům. 64,8 cm
– hmotnost 171 kg.
Zvon zdoben nápisem:
ULIL R. MANOUŠEK [V BRNĚ] 1729 – 1929
SV. JENE NEPOMUCKÝ, ODPUSŤ NEVDĚČNÉMU LIDU!
OBĚTUJE ZE SBÍREK SVATOVÁCLAVSKÝ VÝBOR V JIHLAVĚ.
Zařazen do kategorie A. Rekvírován roku 1942.
SOUČASNÉ ZVONY
Po odebrání sanktusového zvonu v 60. letech 20. století, byl kostel sv. Ignáce zcela bez zvonů. Roku 2021 byly díky vstřícnosti Matúše Sedláka a farností Bratislava – Devín a Velehrad kostelu darovány nepoužívané zvony, které byly požehnány a umístěny do jižní věže ve funkci hodinových cimbálů.
Ocelový zvon
Zavěšen v jižní věži.
1940–1944, Vítkovické železárny
– Hlavní tón f2
– prům. 49,5 cm
– hl. 36 cm
– tl. stěny 2,4 cm.
Zvon dovezen roku 2021 z Velehradu (okr. Uherské Hradiště). Zvon, je zavěšen nevýkyvně, ve funkci menšího hodinového cimbálu.
Stěny po obvodu čtyřikrát zvlněny.
Hodinový cimbál větší
Zavěšen v jižní věži.
1. čtvrť 20. stol. , Elektročas
– Hlavní tón e2
– prům. 57 cm
– hl. 19,8 cm
– tl. stěny 2,4 cm.
Cimbál dovezen roku 2021 z kostela Svätého Kríža v Bratislavě-Devíně.
Nezdobený ocelový hodinový cimbál mísovitého tvaru. Bez koruny. Kolem dolního okraje hladká obruba
Hodinový cimbál menší
Zavěšen v lucerně jižní věže.
2. pol. 20. stol.
– prům. 36 cm
– tl. stěny 1,4 cm.
Cimbál dovezen roku 2022 z Města Touškova.
Nezdobený ocelový hodinový cimbál mísovitého tvaru. Bez koruny.
