ZVONY U SV. JAKUBA
KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO
Největší jihlavský kostel, vysvěcený již roku 1257, uchovává ve svém interiéru několik jedinečných artefaktů, mimo jiné národní kulturní památku, sochu sv. Kateřiny z doby kolem 1400. Součástí kostela je barokní kaple Bolestné Panny Marie s jednou z nejstarších soch Piety ve střední Evropě z doby kolem roku 1340.
ZANIKLÉ ZVONY
Velký zvon (1412)
Býval zavěšen v jižní věži.
Svými rozměry podobný současnému největšímu zvonu Zuzana. Johann Heinrich Marzy, který roku 1799 sepsal kroniku Jihlavy, bez uvedení pramene píše, že v předvečer dne Mariina narození (tj. ve středu 7. 9. 1412) byl v Jihlavě na parkáně ulit velký zvon, který pak po 151 letech přelil, s doplněním kovu, pražský zvonař Brikcí. Zřejmě měl Marzy k dispozici dnes nedochovaný pramen, z něhož přesný den ulití starého zvonu a rok 1412 vyplývá. Všechny další prameny nebo shrnutí jihlavských dějin tento údaj přebírají.
Tzv. děkanská matrika uvádí odlišný rok 1411 s upomínkou, že jde jen o tradované ústní podání; pisatele zřejmě zmátl přesun doplněného zápisu v kronice a vycházel z mylného počtu 152 let před rokem 1563. Přelití zvonu roku 1563 dává děkanská matrika do souvislosti s tím, že město bylo v té době protestantské. DʼElvert uvádí vznik zvonu jako 1412 a nutnost přelití připisuje zničení zvonu při velkém požáru města roku 1523.
O charakteru poškození starého zvonu se lze jen dohadovat dle dochované korespondence z let 1559–1564 mezi zvonařem Brikcím a městem Jihlavou.14 Zdá se, že při požáru kostela roku 1523 shořela zvonová stolice, zvon spadl a pukl. Z jeho kovu byl roku 1563 ulit současný největší zvon Zuzana.
Zvon sv. Jakub Větší (konec 60. let 16. stol.)
Býval zavěšen v jižní věži.
– Prům. cca 160 cm
– hm. 47 centnýřů a 20 liber (cca 2 643 kg)
Pukl a byl přelit roku 1698 za nový zvon.
V rukopisu Annales Strahovienses (tom. II) 1670–1681, vedeném strahovským opatem Jeronýmem Hirnheimem,18 se zachoval zápis o svěcení zvonů v Jihlavě ve čtvrtek 17. 8. 1676, pro které obdržel povolení od olomouckého arcibiskupa. Čtyři zvony (největší Panna Maria a další Sv. Jakub, Sv. Norbert a Sv. Václav) byly svěceny přímo na věži kostela sv. Jakuba. Kromě toho opat posvětil i malý zvon („unam singuli campanam minorem“) u dominikánů a malý zvon v kostele Nanebevzetí Panny Marie (u minoritů). Nešlo o nově ulité zvony, ale zvony, které už byly delší dobu v provozu. V případě svatojakubských zvonů šlo snad o jakousi „legalizaci“ zvonů, které byly pořízeny za protestantské farní správy: Zuzana byla posvěcena na jméno PannyMarie, druhý největší zvon na sv. Jakuba, Mešní zvon na sv. Norberta a Malý zvon na sv. Václava.
Nový zvon zvaný Sv. Jakub Větší (1698)
Býval zavěšen v jižní věži.
Kristián Joachim st., Jihlava
– Prům. 5 stop a 4 palce (168,6 cm)
– výš. 4 stopy a 6 palců (142,2 cm)
– hm. 2 565 kg
Pukl a byl přelit roku 1905 za nový zvon sv. Jakuba.
Ulit roku 1698 ze staršího, puklého zvonu sv. Jakuba Většího. V úterý 3. 6. 1698 byl puklý zvon spuštěn z věže dolů. Při spouštění uvízl na půli cesty, protože praskla dvě lana. Spadl dolů, ale nerozbil se. První lití v sobotu 9. 7. 1698 mezi 4. a 5. hodinou ranní se nezdařilo pro špatné počasí (celou noc pršelo a voda poškodila formu, zhotovenou z hlíny). Druhé lití, konané v sobotu 6. 8. 1698 kolem 9. hodiny ranní, v přítomnosti královského rychtáře, radních, duchovních a dalších osob, bylo úspěšné. V pondělí 2. 9. 1698 kolem 7. hodiny ranní byl zvon, tažený muži, ženami a chlapci, transportován z hutě, zřízené na parkánu před Brtnickou branou, před kostel. V úterý 3. 9. 1698 byl po poledni za zvuku trubek a bubnů vytažen na věž. V pátek 6. 9. 1698 už poprvé svolával k modlitbám.
Celkový účet za zvon činil 841 zlatých a 35 krejcarů a skládal se z těchto položek: přidaných 5 centnýřů (280 kg) mědi (300 zlatých), mzda tesaři (106 zl.), mzda zvonaři (300 zl.). Kromě toho úhrada věcíza zhotovení formy: 30 liber (16,8 kg) rozpuštěného loje (5 zlatých a 5 krejcarů), 30 liber másla (4 zl.30 kr.), 10 liber vosku (7 zl.), 20 liber konopí (2 zl.20 kr.), 6 kop vajec (1 zl. 12 kr.), 1 centnýř (56 kg) slavkovského cínu (50 zl.), 11 liber železného drátu (2 zl. 45 kr.), úhrada kováři (29 zl.), úhrada řemenáři (3 zl.), za železné části a hřebíky (13 zl.), úhrada zedníkovi (8 zl. a 13 kr.), úhrada výtvarníkovi-sochaři (5 zl.), mzda hlídačům (1 zl. a 30 kr.), úhrada šrotýřům (1 zl. a 30 kr.), za fošny (1 zl. a 30 kr.).
Pukl a byl přelit roku 1905. Proti puknutí byl pojištěn u vídeňské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta a přelití bylo po zdlouhavém vyjednávání spolufinancováno z plnění pojistky.
Mešní zvon zvaný Sv. Markéta
Býval zavěšen v severní věži.
1568, Jiří Gleixner, Jihlava
– Prům. 4 stopy a 6 palců (142,2 cm)
– výš. 4 stopy (127 cm)
– hm. 35 centnýřů (1 930 kg).
Pukl a byl přelit roku 1905 za zvon sv. Klára.
Proti puknutí byl pojištěn u vídeňské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta a přelití bylo pozdlouhavém vyjednávání spolufinancováno z plnění pojistky.
Malý zvon zvaný Sv. Barbora
Býval zavěšen v severní věži.
1569, Jiří Gleixner, Jihlava
– Hlavní tón b1
– prům. 94,2 cm
– celk. výš. 113,5 cm
– hl. 67,6 cm
– tl. věnce 7,7 cm
Roku 1905 nahrazen novým zvonem sv. Alžběty a prodán do městského muzea. Odtud po 1.světové válce přenesen do minoritského kostela.
Mešní zvon Maria Kateřina
Býval zavěšen v severní věži.
Zvon zmiňovaný v děkanské matrice jako nejmenší. Byl posvěcen (stejně jako umíráček) strahovským opatem Vítem Seiplem 28.1. 1698 na jméno Maria Kateřina. Zanikl přelitím za nový mešní zvon roku 1841.
Mešní zvon
Býval zavěšen v severní věži.
1841, Josef Hilzer, Jihlava
– Hm. 54 liber (30 kg).
Přelit ze staršího mešního zvonu Maria Kateřina. V zimě 1857/1858 pukl a byl přelit za mešní zvon sv. Karla Boromejského
Mešní zvon zvaný Sv. Karel Boromejský (též Kornel)
Býval zavěšen v severní věži.
1858, Josef Hilzer, Jihlava
– Hm. 110 liber (72 kg).
Přelit 8. 7. 1858 ze staršího mešního zvonu. Zvon měl být větší, proto přidáno 74 liber kovu. Posvěcen 11. 7. 1858. Poprvé zvonil koncem července o pouti ke svátku Sv. Jakuba. Týden před Vánoci 1901 pukl a byl přelit za nový mešní zvon sv. Vincence Ferrerského. Proti puknutí byl pojištěn u vídeňské pojišťovny Unio Catholica a přelití bylo spolufinancováno z plnění pojistky.
Mešní zvon Sv. Vincenc Ferrerský zvaný též Karolína
Býval zavěšen v severní věži.
1902, Peter Hilzer, Wiener Neustadt (Rakousko)
– Prům. 50 cm, hm. 70 kg.
Počátkem roku 1902 přelit ze staršího zvonu. Přidáno 17 kg zvonoviny. Posvěcen 4. 4. 1902 na jméno sv. Vincence Ferrerského. Poprvé zvonil 5. 4. 1902 na mši o 7:45 hod. Rekvírován roku 1916.
Zvon Sv. Jakub
Býval zavěšen v jižní věži.
1905, Peter Hilzer, Wiener Neustadt (Rakousko)
– Hlavní tón h0
– prům. 160 cm
– hm. 2 515 kg
Přelit z puklého zvonu sv. Jakuba. Rekvírován roku 1916.
Zvon Sv. Klára
Býval zavěšen v severní věži.
1905, Peter Hilzer, Wiener Neustadt (Rakousko)
– Hlavní tón d1
– prům. cca 135 cm
– hm. 1 517 kg.
Přelit z puklého zvonu sv. Markéty. Rekvírován roku 1916.
Zvon Sv. Alžběta
Býval zavěšen v severní věži.
1905, Peter Hilzer, Wiener Neustadt (Rakousko)
– Hlavní tón g1
– prům. cca 105 cm
– hm. 648 kg.
Ulit náhradou za zvon sv. Barbory. Rekvírován roku 1916.
SOUČASNÉ ZVONY
Zvon sv. Jakub Větší / Zuzana (1563)
Zavěšen v jižní věži.
Brikcí, se spolupracovníky Ondřejem a Janem, Praha-Nové Město
Hlavní tón g0
– prům. 214,5 cm
– výš. 182 cm,
– hl. 164 cm
– tl. věnce 15,9–16,4 cm
– hmotnost cca 7080 kg
Slavný jihlavský zvon byl odlit ve středu 29. září 1563 přímo na parkánu před branou Matky Boží. Ačkoliv se v dochované korespondenci se známým zvonařem Brikcím neobjevují žádné zprávy o tom, že by mělo dojít k navýšení dodaného materiálu, tehdejší kronikář Martin Leupold z Löwenthalu (1556–1624) zanechal ve svých zápiscích cenné svědectví. Podle něj město poskytlo dodatečných 24 centnýřů (přibližně 1 344 kg) bronzu ze zbraní, konkrétně z děl a hmoždířů.
Po odlití Zuzany navíc zbylo ještě 21 centnýřů (asi 1 176 kg) zvonoviny. S tímto zbývajícím kovem město naložilo velmi prakticky hned v následujícím roce 1564, kdy ho svěřilo místnímu kovolitci Jiřímu Gleixnerovi. Ten z něj odlil jeden nový zvon určený pro kostel svatého Ducha a hodinové cimbály pro Špitálskou bránu a čtvrťový cimbál pro kostel svatého Jakuba.
Umíráček zvaný Josef
Býval zavěšen v severní věži.
1696, Kristián Joachim st., Jihlava
– Prům. 44,5 cm
– celk. v. 44 cm
– hl. 31,8 cm
– tl. věnce 3,8 cm.
Posvěcen roku 1698 strahovským opatem Vítem Seiplem. Býval zavěšen v severní zvonici.
Zvon ve funkci umíráčku daroval a fundaci na něj 1. 3. 1698 učinil Jan Antonín Pachta z Rájova a Bukové, nejvyšší zemský písař moravský. Zavázal se navždy platit zvoníkovi příslušný obnos za zvonění a hradit údržbu zvonu.
Zvonem se mělo zvonit, když někdo umíral nebo byl v těžké nemoci, aby se všichni, kdo zvonění slyší, za něj mohli pomodlit vyznání víry a ulehčit mu v jeho osudu. Zvonění mělo trvat tak dlouho jako modlitba pěti otčenášů a pěti zdrávasů, které se měl při zvonění pomodlit věžník.
Zvon je zdoben reliéfem Ukřižovaného s kosodélnou svatozáří s hustými paprsky, nahoře na kříži tabulka s (INRI), v patě kříže lebka nad zkříženými kostmi. Na protější straně erb Pachtů z Rájova v ozdobné kartuši s korunou.
Roku 1942 rekvírován. Po válce navrácen do Jihlavy. V blíže neurčené době po roce 1945 uskladněn v kostele Sv. Ducha. V roce 2023 byl opět slavnostně vysvěcen a navrácen i s nalezeným původním srdcem na své místo ve svatojakubské severní zvonici.
Zavírací zvonek zvaný též směnový nebo šenkovní zvonek
Býval zavěšen v severní věži.
1654, Tomáš Gleixner
– Hlavní tón d3
– prům. 37,5 cm
– celk. výš. 33,5 cm
– hl. 25,5 cm
– tl. věnce 2,9 cm
Přelit 9. 8. 1654 ze staršího zvonu.
Zdá se, že v různých dobách sloužil k různým účelům. Ráno a večer patnáctiminutovým zvoněním oznamoval otevírání a zavírání městských bran (Sperrglöckel).
Snad oznamoval konec pracovní směny (Bergglöckel). Oznamoval také uzavření výčepů (Bierglöckel). V rekvizičním formuláři k roku 1915 nazýván Ohňový zvonek (Feuerglöckl).
Zvon je zdoben nápisem:
RENOVATVM 1654 THOMAS GLEIXNER ME FECIT
[Obnoven (tj. přelit) 1654. Zhotovil mne Tomáš Gleixner]
Na boku renesanční štítek s městským znakem Jihlavy.
Jedno nepárové ucho uraženo.
Rekvírován roku 1942.30 Po válce navrácen do Jihlavy. V blíže neurčené době uložen v kostele sv. Jana Křtitele. V roce 2025 byl slavnostně navrácen do svatojakubské věže.
Zvon Čtyř evangelistů
Zavěšen v severní věži.
1481, anonymní dílo
– Prům. 63,1 cm
– celk. výš. 61 cm
– hl. 45,6 cm
– tl. věnce 4,7 cm
Formulářem nápisu a celkovým ztvárněním je podobný anonymním zvonům ve Vyskytné nad Jihlavou (1473), Kněžicích (1475) a Petrovicích u Jihlavy (bez data) a snad je od stejného kovolitce.
Zvon zdoben nápisem gotickou minuskulou:
marcus / matheus / iohannes / lucas / hilf got avs not maria berat / a / m / cccc / lxxxi /
[Marek, Matouš, Jan, Lukáš. Bože, pomoz v nesnázích, Maria, poraď. Roku 1481]
Věnec oddělen dvojicí linek. Kolem dolního okraje hladká obruba. Zavěšen na dubové hlavě, do níž po stranách vyřezán rok 1910 a monogram EN.
Roku 1921 přenesen z kostela sv. Ducha.
Hodinový cimbál větší
Zavěšen na ochozu na západní straně severní věže.
1523, Šimon Haubic ml., Brno
– Prům. 109 cm
– hl. 53,7 cm
– tl. věnce 8,2 cm
Cimbál zdoben nápisem:
O MARIA EIN MVTR GOTS ALI STVND PIT IE–
SVM DEINE SVN VAR VNS 1 5 2 3
[Ó, Maria, Matko Boží, pros za nás svého syna Ježíše v každém čase. 1523]
Hodinový cimbál menší
Zavěšen na ochozu na západní straně severní věže.
1564, Jiří Gleixner, Jihlava
– Prům. 66 cm
– hl. 33,3 cm
– tl. věnce 4,8 cm
Ulit z kovu zbylého po lití zvonu Zuzana, kronikář Leupold uvádí hmotnost 2 centnýře a 33 liber, tj. 131 kg (viz pozn. 16).
Cimbál zdoben nápisem:
si – deus – pronobis – guis – contra – nos k anno – domini k – 1564
[Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Léta Páně 1564]
(Řím 8,31)
Letopočet umístěn po stranách městského znaku Jihlavy (15 — 64), který je na boku pod nápisem. Pod znakem reliéfek kohouta. Na protější straně figura, v pozdvižené pravici držící říšské jablko, v levé ruce kopí.
Připsán Jiřímu Gleixnerovi na základě doby vzniku, shody reliéfu, písma a celkového ztvárnění.
